Historie muzea

Historie národopisné výstavy a muzea v Netolicích

Impulsem ke vzniku muzeí byla snaha zachovat předměty po předchozích generacích. Pro mnohé regiony byla vzorem založená muzea – například v roce 1818 v Praze, 1878 muzeum v Českých Budějovicích, 1884 v Písku, 1904 v Prachaticích. Po vzoru pražských výstav byly pořádány výstavy i v jiných místech. Shromážděné předměty pak převážně tvořily základ sbírkových fondů nově vznikajících muzeí.

     V Netolicích  byla 13. srpna 1893 zahájena  Národopisná výstava projevem profesora Kurze. Byla umístěna v místnostech chlapecké školy a počet vystavovaných předmětů přesáhl 1300 kusů. Výstava obsahovala předměty z různých oborů – zbraně, sklo, cín, porcelán, lidový nábytek, zemědělské nářadí, lidové výšivky a kroje apod. Výstavu shlédli návštěvníci nejen z Netolicka, ale přijeli i z míst vzdálenějších, například  Domažlic, Plzně a dalších míst. Výstavu navštívili také významní jihočeští spisovatelé Julius Zeyer, Otakar Mokrý, František  Herites a Adolf  Heyduk.

     Další kroky, které směřovaly ke vzniku městského muzea  byly učiněny až v roce 1904. Rada města předložila 16. dubna návrh na zřízení muzea. Přípravné práce vyvrcholily v roce 1909, kdy byl přečten v radě města zápis o zřízení muzea s provoláním ke sběru předmětů pro muzeum. Dne 12. dubna roku 1913 bylo městské  muzeum  zpřístupněno veřejnosti a mělo své sídlo na radnici.

     V letech 1889 až 1918 byl starostou města JUDr. Otakar Kudrna. Především jeho zásluhou byla v Netolicích uspořádána Národopisná výstava a založeno městské muzeum.  Muzejní činnost byla omezena událostmi 1. světové války a po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se pozvolna opět začala rozvíjet. Expozice muzea byla ve dvou místnostech na radnici.

     Městské muzeum spravoval  lékárník František  Krause a ředitel školy Rudolf  Hampl. V roce 1926 byli pověřeni správou muzea učitelé Ludvík Kohout a František Řezanka. V roce 1928 se správy tohoto městského muzea ujal JUDr. Otakar Kudrna, který jej spravoval do roku 1936. Jeho nástupcem se  stal  odborný učitel Adolf Černý, který zapsal   sbírky  muzea  do inventárních knih. Evidenci a inventarizaci sbírek  ukončil v roce 1943.

     JUDr.Otakar  Kudrna  shromažďoval  soukromé sbírky i ve svém domě na náměstí. V roce 1940 zemřel. Ve své poslední vůli stanovil zřídit nadaci pro správu svých sbírek  s názvem  „Nadace Netolického muzea JUDr. Otakara Kudrny“, aby jeho sbírky byly zachovány  pro budoucí generace. Nadaci odkázal svou sbírku starožitností, sbírku pohlednic, poštovních známek a cenin, železničních lístků, zbraní, výšivek, šatů, knih, keramiky apod. a dům č. 248 v Netolicích  pro uložení těchto sbírek.

Správu nadace a muzea JUDr. O. Kudrny spravovalo kuratorium, které bylo složeno ze zástupců rodiny Kudrnů  - synovců ( zemřelého JUDr. O. Kudrny 1940)  Otakara  a Jaromíra Kudrny  a  zástupců  města a některých úřadů. Členem kuratoria se stal i odborný učitel Adolf Černý.

V Netolicích vznikla tak dvě muzea:        

• Městské muzeum – umístěno v budově radnice 
• Muzeum JUDr. O. Kudrny – umístěno v jeho domě na náměstí

V roce 1947 dne 2. června na návrh odborného učitele Adolfa Černého rozhodlo plénum  MNV v Netolicích ve své schůzi veřejné věnovat sbírky městského muzea kuratoriu  muzea Dr. Otakara Kudrny v Netolicích  s tím, že sbírky  mají  býti  autentickou součástí muzea  a mají podléhati ve všem odkazu zůstavitele Dr. Ot. Kudrny. 

Ještě téhož roku byla muzea  sloučena v jedno  a přístupno veřejnosti s názvem  Muzeum Dr. Ot. Kudrny. Muzeum bylo podle městské kroniky slavnostně otevřeno Adolfem Černým a JUDr. Otakarem Kudrnou ml. Koncem roku 1947 bylo muzeum uzavřeno za účelem přestavby Velká stavební oprava domu, jeho vnitřních částí a rohové části podloubí byla prováděna v letech 1947 až 1951. Práce  organizovalo  vedení  kuratoria, zejména  JUDr. Otakar  Kudrna ml.  a  Jaromír Kudrna.  Investice do budovy muzea převážně hradil stát prostřednictvím památkové péče, KNV, ministerstva kultury a osvěty a ministerstva školství.

Okresní  národní  výbor  Vodňany  jmenoval  dne 1. prosince 1949  předsedou kuratoria netolického muzea Dr. Otakar Kudrny v Netolicích  JUDr. O. Kudrnu ml.  Dne 17. února 1950 se vzdal funkce správce muzea Adolf Černý. V důsledku politických změn po II. světové válce byla dne 21. března 1950  rozhodnutím Místního národního výboru v Netolicích  podle  § 3 a 9 dekretu čís.5/45  Sb. a podle přípisu krajského národního v Českých  Budějovicích ze dne 30. ledna 1950  zn.368-16.XII.1949-IV/2  zavedena na muzeum národní  správa.  Národním správcem  byl jmenován Adolf Černý, který  na toto jmenování rezignoval a národním správcem byl ustanoven Karel Jankovský.   

Dne 2. dubna 1950 za kuratorium Nadace netolického musea Dr. O. Kudrny v Netolicích – zastoupené Jaromírem Kudrnou  a  JUDr. Otakarem  Kudrnou, podali odvolání proti zavedení národní správy k ONV Vodňany s  tím, že MNV Netolice zavedl národní správu nejen na muzeum, ale i na celou Nadaci.  Dopisem MNV Netolice JUDr. Otakaru Kudrnovi, předsedovi správního sboru Musea  Dr. O. Kudrny  ze dne 7. července 1950, bylo sděleno, že dne 26. června  1950  zrušil  MNV stávající  národní správu.  MNV též ustavil nový správní sbor Městského musea Dra. Otakara Kudrny v Netolicích s tím, že veškerá vydání a dispozice mohou být prováděny jen se souhlasem MNV. Předsedou správního sboru musea byl nadále JUDr. Ot. Kudrna ml.  a správcem sbírek byl jmenován Adolf Černý.  V roce 1951 byl ustanoven  MNV Netolice správcem sbírek Jaromír Kudrna.

Rozhodnutím  KNV  České  Budějovice  v roce 1951  měla být muzea  převedena do správy ONV  jako jejich zařízení a jimi též rozpočtována.  Již v roce 1951 muzeum mělo název Okresní muzeum Dra. Otakara Kudrny v Netolicích, jak je  uváděno v korespondenci muzea. Muzeum Netolice přešlo pod správu ONV ve Vodňanech 22. prosince 1952. 

Muzeum bylo znovu otevřeno 1. května  1954, autorem expozice byl tehdejší správce Jaromír Kudrna. Doba jeho působení byla pro netolické muzeum velkým přínosem, vytvořil též řadu fotografických dokumentů o Netolicích. Muzejní činnost  vykonával bez nároku na mzdu, přesto před rokem 1960 z rozhodnutí vedení města musel z muzea nedobrovolně odejít.                 

V roce 1960 při územní reorganizaci – vznik nových okresů, se muzeum stalo městským muzeem s názvem Městské muzeum v Netolicích. Muzeum neslo v průběhu let různé názvy:  Museum Dr. Ot. Kudrny, Okresní museum Dra. Otakara Kudrny,  Městské muzeum  v Netolicích. V  Kudrnově domě na náměstí má muzeum  sídlo dosud. V roce 1990 bylo muzeum  přejmenováno na Muzeum JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích. Zřizovatelem muzea je Město Netolice.                                                                                          

O muzeum, jeho přínos pro region a zachování jeho sbírek se významně zasloužili nejen mecenáš JUDr. Otakar Kudrna svým odkazem, ale i další činitelé, členové kuratoria a dobrovolní  správci, kteří o muzeum pečovali, zejména odborný učitel Adolf Černý, JUDr. Otakar Kudrna ml. a Jaromír Kudrna. V roce 1960 převzala správu muzea první placená pracovnice Bohumila Vobořilová. V dalších letech působily ve vedení muzea Marie Burdová, ing. Jana Trajerová  a  Daniela Liščáková.

Zpracovala Daniela Liščáková 2015

Pramen: Podklady čerpány z korespondence a archivních materiálů muzea.