Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

muzeum

Anketa

Navštívili jste již naše muzeum?

Celkem hlasů:
908
Hlasování začalo:
4. 7. 2016
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

vernisáž 30.5.2014

S Peklíkem na výlet

mobilni pruvodce

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Najdete nás také zde

FACEBOOK

Odkazy

podkleti

Navigace

Obsah

Historie města

Město Netolice leží ve zvlněné krajině obklopené rybníky, v šumavském podhůří v nadmořské výšce 427 m, zhruba na poloviční cestě z metropole jižních Čech, Českých Budějovic, do Prachatic.

O starobylosti osídlení svědčí množství mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících ještě z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zřejmě již v 8. století, kmen obyvatel Netolici je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech. Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že mělo „na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Důdleby, Netolice". Po vyvraždění Slavníkovců 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu Přemyslovců. Díky strategické poloze na křižovatce důležitých obchodních stezek z jižních oblastí a Pasova do nitra české kotliny se netolické hradiště na vrchu sv. Ján stalo důležitým obchodním a správním centrem celého kraje, kde sídlil knížecí správce. Poprvé se připomíná v roce 1167 Nemoj. Původní trhová osada vznikla v podhradí kolem kostela sv. Václava. V nedávné době se zde archeologům podařilo najít i zbytky hradeb. Po založení Zlaté Koruny králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století přešly Netolice do majetku tohoto cisterciáckého kláštera. Jižně od původní trhové osady s kostelem sv. Václava bylo založeno nové město s rozsáhlým, téměř hektarovým náměstím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli zničili Vítkovci klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu.

V čele městské samosprávy stál rychtář, který se uvádí poprvé v písemných pramenech roku 1317. Nejstarší užití městského znaku na pečetích se zachovalo z roku 1326. Husitských válek se někteří Netoličtí aktivně účastnili na straně husitů. Zvláště při tažení Jana Žižky roku 1420 proti klášteru Zlatá Koruna a Prachaticím, které monopolně ovládaly výnosný obchod se solí, byla záminkou snaha zbavit se konkurence. O rok později byl husity zničen i rožmberský strážní hrad Poděhusy nedaleko Netolic. Roku 1468 král Jiří z Poděbrad udělil městu výroční trh na den sv. Václava. Celkem mělo město právo čtyř výročních trhů. V témže roce obsadil město a vytvořil zde svou základnu známý válečník rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec. Začátkem 16. století připadlo město rodu Rožmberků. V druhé polovině 16. století došlo k jedné podstatné změně v okolí Netolic. Nedaleko města stál dvůr Leptáč, který byl majetkem známého stavitele rybníků a rožmberského správce Jakuba Krčína z Jelčan. Vladař Vilém z Rožmberka s ním tvrz vyměnil za Sedlčany a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesanční lovecký zámeček Kratochvíli, kolem kterého byla zřízena rozsáhlá obora pro zvěř. V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberků Petr Vok.

V největším rozkvětu postihla město krutá rána: za třicetileté války, v roce 1619, bylo dobyto a vypáleno císařským vojskem generála Dampierra. Ze 143 domů bylo spáleno 107, včetně kostela Panny Marie, a obyvatelstvo bylo povražděno. Z tohoto neštěstí se město vzpamatovávalo jen pomalu. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1799 Schwarzenberkové. Na unikátním zobrazení města z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno náměstí a domy s dřevěným loubím. Dřevěné domy v zástavbě malého města mají ještě mnoho společných prvků s nejstaršími venkovskými objekty. Novodobý rozkvět města nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železniční trať atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního úřadu a soudu.

Významnou roli v hospodářském životě hrály již od středověku netolické trhy. Díky poloze na křižovatce obchodních cest, rozhraní Šumavy a zbudovských Blat, části Českobudějovické pánve, bylo město významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavně s koňmi a dobytkem. Například ještě před druhou světovou válkou zde bývalo najednou až 3000 kusů dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo téměř třicet trhových hospod. V roce 1945 osvobodila město 26. pěší divize armády Spojených států. Byla zde podepsána i dohoda o demarkační čáře mezi americkou a Rudou armádou.

V poválečném období se rozvíjela především oblast zemědělské i průmyslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníkářství, chov koní a pekařství, kterým jsou věnovány samostatné stránky.

 

Městský znak

Užití znaku města, Madony s Ježíškem na lavicovém trůně, je doloženo již roku 1326. Na jedné pečeti z 16. století je pod nohama madony vložen štítek s praporcem. Jedná se patrně o osobní znamení rychtáře. Koncem 18. století se tento praporec s pěti červenými pruhy na bílé půdě začal z nepochopení užívat jako druhý znak města. Dochoval se tak například na fasádě staré radnice, své uplatnění našel také za komunistického režimu, kdy symbolika Madony byla nežádoucí.

Správná podoba znaku města zobrazuje v červeném štítě Pannu Marii se zlatou korunou na gotickém trůně s Ježíškem a stříbrným půlměsícem pod jejíma nohama. Prapor s pruhy je v současnosti symbolicky používán opět jako znak městského úřadu.

 

Rodáci a osobnosti Netolicka:

Theodor Antl (1860-1903), archivář a historik, napsal dějiny města Netolic

Bartoloměj Bárta (kol.r. 1500-1552) knihtiskař, na Malostranském náměstí v Praze v domě U Flavínů měl tiskařský lis, u něj začínal jako tovaryš Jiří Melantrich, který tiskárnu od Bartoloměje Bárty Netolického koupil

Otakar Bauer (1901-1956) historik a archivář Zemského archivu

Rudolf Böhm  občanským jménem Vratislav Hlavsa (*1874) malíř

Vojtěch Brichta (1732-poč. 19. stol) tenorista chrámu sv. Víta v Praze, člen dvorské kapely ve Vídni

František Adolf Borovský (1852-1933) spisovatel, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, autor řady průvodců po Čechách (např. Řivnáčův průvodce po Šumavě apod.)

Jan Felix z Lovoše – Cervulus (pol.17. století) rektor městské školy, měšťan literárně činný

Adolf Černý (1897-1973) učitel, správce netolického muzea 1936-50, městský archivář 1950-61

Bohumil Gregora (1890-1924)houslový pedagog, zemřel v cizině

František Gregora (1819–1887) hudební skladatel, pedagogický ředitel ve Vodňanech a v Písku,na rodném domě v Gregorově ulici je umístěna pamětní deska

Rudolf Hampl (+1925) učitel, vlastivědný pracovník a městský kronikář

Bohuš Hampl (*1899) Ing. Dr.profesor mikrobiologie

Miroslav Hampl (1897–1974) profesor, RNDr. DrSc., vědec, obor matematika, mechanika

Antonín Holub Mgr. (1935-2016) kameraman a umělecký fotograf, byl členem Asociace českých kameramanů a Asociace profesionálních fotografů České republiky. Za své dílo obdržel řadu ocenění. V letech 1954-62 působil ve Větřní jako učitel. Mimo jiné je autorem reprezentační fotografické knihy Český Krumlov - perla staletí.

Tony Hořínek (*1911) populární trampský písničkář

Jan Chmela (1740-1817) člen jezuitského řádu, vyučoval na jezuitských školách rétoriku a poezii, autor několika děl

Josef John (1802–1871) schwarzenberský lesník, přispěl k vyhlášení Boubínského pralesa přírodní rezervací, na Boubíně je na jeho památku postaven tzv. Johnův kámen

Tomáš Kainka(1737-1820) vynikající hudebník, fagotista

Marie Kálalová (1860-1926) malířka, grafička

František Max Kovář (1909-1986) malíř, spisovatel, výtvarník, autor divadelních her a významný člen ochotnického spolku v Netolicích

Josef Kudrna (1812-1892) MUDr. starosta města, sběratel, mecenáš, přítel K. H. Máchy a J. K. Tyla

Otakar Kudrna (1853–1940) JUDr. advokát, starosta města, člen okresního zastupitelstva, sběratel, historik, mecenáš a zakladatel netolického muzea

Jaromír Kudrna (1851-1924) architekt a stavitel, podílel se na vypracování řady stavebních plánů a výstavbě významných domů v Netolicích (např. budova školy v Bavorovské ulici)

Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604) rožmberský správce a jihočeský rybníkář, majitel tvrze Leptáč (viz též Kratochvíle), dal kopat od Lhenic ke Kratochvíli stoku Krčínku, která mu vynesla trvalé nepřátelství Netolických

Antonín Lenz (1829Bartlov u Netolic-1901) papežský a zemský prelát a probošt Kapituly vyšehradské, člen panské sněmovny ve Vídni, spisovatel a čestný člen mnoha dobročinných a vlasteneckých spolků

Josef Lešetický (*1801) hudební pedagog a skladatel, zemřel v cizině

Vojtěch Lešetický (*1830) básník, spisovatel a pedagog, ředitel Reálné školy v Písku, zabýval se včelařstvím

Josef Lešetický (1836-1914) za vynikající schopnosti byl povýšen do šlechtického stavu, používal přídomek z Lešehradu

rod Mokrých – v domě čp. 159 od počátku 17. století sídlil rod Urbana Mokrého - Soběslavského, netolického konšela a purkmistra, z něhož vzešla řada významných osobností:

Msgre. Thdr. Vojtěch Mokrý (1803-1882), probošt katedrální kapituly v Č.Budějovicích, přítel a spolupracovník biskupa J.V Jirsíka

Antonín Mokrý(1820-1883), notář ve Vodňanech a poslanec Ústavodárného říšského sněmu v Kroměříži v r. 1848-1849 a jeho synové Ing. Dr. H. C. Theodor Mokrý(1857-1945), významný český lesník, rybníkář a Otakar Mokrý(1854-1899), notář ve Vodňanech, český básník a politik

JUDr.Antonín Mokrý (*1928), emeritní předseda Nejvyššího soudu ČR, nechal zhotovit v r.2016 pamětní desku na dům 159, který rodina Mokrých dům prodala městu Netolice v roce 1973 pro zřízení domova důchodců, v roce 2018 obdržel čestné občanství města Netolice

Štěpánek Netolický z Netolic (1470–1538) nejslavnější místní rodák, rožmberský myslivec, fišmistr a třeboňský hejtman, zakladatel českého rybníkářství, vybudoval Zlatou stoku u Třeboně

Filip Neumann (1774–1860) punčochář, netolický měšťan, otec Jana Nepomuka Neumanna (1811–1860), biskupa ve Filadelfii v USA, který byl v roce 1977 svatořečen

Petr Pavlík (1933-2012) učitel, spisovatel, autor řady knih ze šumavského prostředí

Václav Zikmund Sokol Písecký (1580–1646) Mistr pražské university, správce školy, městský písař, literárně a hudebně činný, autor sedmihlasé latinské mše

Valentin Koptiades Přeštický (kolem 1585–1640) bakalář pražské university, městský písař literárně činný, zemřel v Netolicích

Jan Quolfinger, rytíř ze Steinsbergů (1867-1936) a Aloisie Quolfingerová (1868-1933) majitelé mnoha realit, pozemků a domů, Aloisie ve své poslední vůli zřídila nadaci pro místní chudé a odkázala pro zřízení opatrovny a sirotčince dům ve Václavské ulici. Jan odkázal obci mnoho pozemků a polí, ve 20. letech 20. století zakoupil zvon na věž kostela sv.Václava

Alois Sarauer (1901–1980) hudební skladatel a pedagog

Martin Sedlák (1829–1893) ředitel školy a školní inspektor, jeho syn Jaroslav napsal o jeho životě memoáry Z lavice za katedru (1960)

Josef Vítězslav Šimák (1870–1941) historik, vysokoškolský profesor, autor řady historických prací

Adolf Štvrtník (1849-1926) kantor, spisovatel a hudební skladatel

Václav Trobl (1912-2005) narodil se v Malovicích u Netolic, malíř jihočeské krajiny a kytic, které zdobí mnoho netolických domácností, renovoval sochy a malby v kostelích

Josef Kajetán Tyl (1808–1856) český dramatik a herec, hrál v divadle v Netolicích

Jindřich de Veerle (+1690) malíř v eggenberských službách, autor obrazu pohled na Kratochvíli u Netolic